Organizace útvarů a jednotek armád Varšavské smlouvy
ORGANIZACE ÚRVARŮ ARMÁD ORGANIZACE VARŠAVSKÉ SMLOUVY
V roce 1958 byla zavedena tzv. jednotypová organizační struktura, kterou od sovětské armády přejaly ostatní armády Varšavské smlouvy. Základem byla motostřelecká divize a tanková divize. Každý tento svazek krom útvarů divizního základu, které byly obdobně jako u analogických struktur NATO společné pro oba tyto typy, disponovaly celkem 4 vševojskovými svazky a to v poměru 3 + 1. Tanková divize tedy disponovala 3 tankovými pluky a 1 plukem motostřeleckými, motostřelecká divize pak ve svém složení měla 3 pluky motostřelecké a 1 pluk tankový.
MOTOSTŘELECKÝ PRAPOR (cca od 70.-tých let)
(374 /BVP/ nebo 436 /OT/ osob)
velitelské družstvo
3x motostřelecká rota
raketometná nebo minometná četa (v ČSLA 2x 130mm RM)
protitanková baterie (pouze u pluků na OT – 6x BzK)
protiletadlová četa
spojovací četa
technické družstvo
četa týlového zabezpečení
praporní obvaziště
MOTOSTŘELCKÁ ROTA
velení – velitel roty (nadporučík), výkonný praporčík roty
velitelské družstvo – velitel družstva, starší mechanik-velitel postavení vozidel , písař-správce materiálu, 2x odstřelovač pozorovatel
3x motostřelecká četa
(granátometné družstvo) – 2x AGS17; v ČSLA pouze u pluků na OT
MOTOSTŘELECKÁ ČETA(29 /BVP/ nebo 31-32/OT/ mužů)
3x motostřelecké družstvo – velitel družstva, řidič, střelec-operátor (u OT – kulometčík, nabíječ) a příslušníci tzv.motostřeleckého roje – 2x kulometčík, 2x, samopalník, pancéřovník, pomocník pancéřovníka.
Velitel čety zaujímal post velitele vozidla a v případě potřeby sesedal spolu s motostřeleckými roji. Po jeho sesednutí přejímal velení nad vozidly zástupce velitele čety, který zaujímal pozici velitele vozidla v dalším z vozidel, a řídil skryté přesunování vozidel terénem.
Organizační struktura byla sice v rámci jednotná, avšak jisté rozdíly přece jen existovaly. Výše uvedené schéma motostřelecké čety je typické pro ČSLA, kdežto motostřelecká četa sovětské armády měla určité zvláštnosti. Například v jednom z motostřeleckých družstev (většinou přímo v prvním) byl začleněn i odstřelovač vyzbrojený puškou SVD63. Ve třetím družstvu pak byl začleněn operátor ruční PLŘS Strela 2M. Motostřelecký prapor pak disponoval celkem 9 systémy PVO. Naproti tomu u ČSLA byly prostředky PVO soustředěny přímo na úrovni praporu. Motostřelecké prapory Sovětské armády pak na rozdíl od praporů ČSLA disponovaly spíše četami minometnými s šesti kusy 120mm minometů.