Jdi na obsah Jdi na menu
 


Organizace útvarů a jednotek armád Varšavské smlouvy

7. 9. 2007

ORGANIZACE ÚRVARŮ ARMÁD ORGANIZACE VARŠAVSKÉ SMLOUVY

V roce 1958 byla zavedena tzv. jednotypová organizační struktura, kterou od sovětské armády přejaly ostatní armády Varšavské smlouvy. Základem byla motostřelecká divize a tanková divize. Každý tento svazek krom útvarů divizního základu, které byly obdobně jako u analogických struktur NATO společné pro oba tyto typy, disponovaly celkem 4 vševojskovými svazky a to v poměru 3 + 1. Tanková divize tedy disponovala 3 tankovými pluky a 1 plukem motostřeleckými, motostřelecká divize pak ve svém složení měla 3 pluky motostřelecké a 1 pluk tankový.

MOTOSTŘELECKÝ PRAPOR (cca od 70.-tých let)

(374 /BVP/ nebo 436 /OT/ osob)

velitelské družstvo

3x motostřelecká rota

raketometná nebo minometná četa (v ČSLA 2x 130mm RM)

protitanková baterie (pouze u pluků na OT – 6x BzK)

protiletadlová četa

spojovací četa

technické družstvo

četa týlového zabezpečení

praporní obvaziště

MOTOSTŘELCKÁ ROTA

velení – velitel roty (nadporučík), výkonný praporčík roty

velitelské družstvo – velitel družstva, starší mechanik-velitel postavení vozidel , písař-správce materiálu, 2x odstřelovač pozorovatel

3x motostřelecká četa

(granátometné družstvo) – 2x AGS17; v ČSLA pouze u pluků na OT

MOTOSTŘELECKÁ ČETA

(29 /BVP/ nebo 31-32/OT/ mužů)

3x motostřelecké družstvo – velitel družstva, řidič, střelec-operátor (u OT – kulometčík, nabíječ) a příslušníci tzv.motostřeleckého roje – 2x kulometčík, 2x, samopalník, pancéřovník, pomocník pancéřovníka.

Velitel čety zaujímal post velitele vozidla a v případě potřeby sesedal spolu s motostřeleckými roji. Po jeho sesednutí přejímal velení nad vozidly zástupce velitele čety, který zaujímal pozici velitele vozidla v dalším z vozidel, a řídil skryté přesunování vozidel terénem.

Organizační struktura byla sice v rámci jednotná, avšak jisté rozdíly přece jen existovaly. Výše uvedené schéma motostřelecké čety je typické pro ČSLA, kdežto motostřelecká četa sovětské armády měla určité zvláštnosti. Například v jednom z motostřeleckých družstev (většinou přímo v prvním) byl začleněn i odstřelovač vyzbrojený puškou SVD63. Ve třetím družstvu pak byl začleněn operátor ruční PLŘS Strela 2M. Motostřelecký prapor pak disponoval celkem 9 systémy PVO. Naproti tomu u ČSLA byly prostředky PVO soustředěny přímo na úrovni praporu. Motostřelecké prapory Sovětské armády pak na rozdíl od praporů ČSLA disponovaly spíše četami minometnými s šesti kusy 120mm minometů.